středa 29. ledna 2014

Co se může stát jenom nám...

Kdyby náš život občas někdo natáčel, lidé by pochybovali nejen o naší inteligenci a svéprávnosti... 


* Když něco vyprávím/vysvětluji svému muži, pochopí to většinou hned na poprvé.... Když se k tomu později vrátím, neví která bije. 

* Když nám dělali na chalupě nové podlahy, probíhalo to přibližně následovně. Tatínek s mým mužem poctivě uklidili, vystěhovali gauč z okna (musím dodat fotku :D ) a vyhodili vše pošlé, zašlé a mrtvé. Podrobnosti jsem ani vědět nechtěla. Nádeníci z firmy přijeli, koukli a odjeli s tím, že nemají lino, že pro něj zajedou.  WTF? 

* Když Vám budík začne řvát ve tři ráno, jsem schopná ho "zvednout" a představit se do něj. Ehm. 

* Můj muž je naprosto nevzbuditelná bytost. I když se mi podaří ho uprostřed noci vzbudit, odpoví mi na všechno, dojde mi pro pití, zatáhne závěsy atp, ráno o ničem neví. Když ho vzbudí nečekaně hlasitý, nebo neznámý zvuk, je zmaten. Jednou měl soused kutilskou hodinku pozdě odpoledne, když můj muž spal. Rána do zdi ho probrala, muž vylétl z postele, rozespalý otevřel lednici, zíral do lednice, zavřel lednici a šel znovu spát. Neumíte si představit můj výraz. 

* Z práce chodím domů občas neuvěřitelně ospalá. A to do té míry, že se doploužím domů, padnu do postele a usnu jak mimino. A že to je u mě co říct. Nedávno jsem vyrážela z práce a špatné znamení už bylo to, že jsem usínala v autobuse. Dojela jsem domů a než padnu, chtěla jsem si dojít na záchod. Se zalepenýma očima sem se doploužila, sednu a HUH... záchodový poklop byl dole! Naštěstí jsem si toho všimla včas. 

* Vánoce už druhým rokem slavíme s přítelem v našem bytě. Ale vždycky jedeme k našim. A každý rok se stane jedna nezapomenutelná story. Letos jsem přijela první a táta mě pořád posílal na balkon, ať se podívám na dvůr, že prý cosi s Ku Klux Klanem. Kouknu a nevidím nic. Jen neobvyklou spoustu aut na dvoře. Hm. Přijede můj muž a hned ho zase posílají na balkon, že prý Ku Klux Klan! Muž jde, kouká, nic nevidí a tak se zeptá cože to má vidět. A maminka mu ukazuje ,,Hele ty zapálený svíčky na těch autech! A jak jsou srovnaný do kříže." Muž kouká, nevidí nic. Nakonec se ukázalo, že svíčky na kapotách aut jsou odrazy pouliční lampy. 

* Naše dvě kočky jsou kapitolou samy o sobě. Obě zřejmě zkoušejí, kolik životů mají. Starší Mavis (Ragdoll) jako mladá skočila z okna z třetího patra. To jsem si takhle přišla domů z práce, muž si četl a kočka nikde. No hledali jsme ji asi 15min, nakonec byla v pořádku, jen se zlomeným prstem v křoví pod oknem.  Naše mladší Annabell (kočka domácí) je už větší hazardér. Když mi neodtékal odpad, nasypala jsem do něj Krtka. (na způsob louhu) Malá trubka si skočila do vany a krtka mi ochutnala. Do deseti minut jsme byly na veterině a píchali ji jednu injekci za druhou. Naštěstí to nespolkla a "spálilo" jí to jen jazyk. 

* Když jsme vyráželi do Belgie s mamkou a s flybollovým týmem, měli jsme 4 auta + tranzit. Všechna auta  naložena od podlahy až ke střeše. Můj tatínek zůstával doma a ráno nás akorát odvezl na místo srazu. Když už jsme konečně naložili, sbalili a přerovnali všechna auta, nutno podotknout že v řádech minut se to nepohybovalo, a měli se k odjezdu, tatínek nemohl najít tašku s klíčema a doklady. A jelikož vyšilování máme v rodině, všechna auta se musela vyložit, přeskládat, prohrabat a dokázat, že se tady taška nenachází. Samozřejmě, že taška ležela doma na chodbě. 


středa 8. ledna 2014

Z deníku koček

Kdyby kočky uměly mluvit.... No, to nikdo nechceme. Ale co by nám tak řekly? 


  • Je úplně normální, že žereme kukuřici. Vařenou, z plechovky, jakoukoliv...  
  •  Co děláš? A co děláš teď? A teď? 
  •  Lidé mají chabou srst, proto Vám tak rádi dáváme tu naší na čerstvě vyprané prádlo! 
  • Máme o něco málo vyšší tělesnou teplotu než Vy, proto Vás musíme neustále zahřívat, ne naopak! 
  • Do půl roku neumíme skákat.  
  • Igelit strávit neumíme.
  • Někdy je zvědavost silnější, než pud sebezáchovy. 

  • Proč ryba? Zase ryba? Chci bramboru! 
  • Přestaň sedět u toho počítače! Na co má ta krabice světlo? Krabice nepotřebují světla!
  • Mohli byste nám prosím vyčistit záchůdky? V jednom jsem udělala bobek a do druhého jsem šla čůrat! HNED!
  • Proč je ta miska prázdná?
  • Tím, že se Vám pleteme pod nohy se Vám snažíme naznačit, že si nás máte všímat!
  • Proč se ta skříň zavřela? Já chci VEN!
  • Proč zavíráš ty dveře?

  • Drbej!
  • Proč zavíráš tu lednici?
  • Ne, teď mě nehlaď, teď se na mě jenom dívej!
  • Granule? Vážně? 
  • Hmm, leze ti tu pavouk...
  • (ve tři ráno) Já se nudím!




sobota 23. listopadu 2013

Jak mě chtěli unést

To jsme se takhle jely s maminkou láznit. Do jednoho Karlovarského drahého hotelu s wellness. Luxusnějšího prý. Ha.

Karlovy Vary

V Hotelu bylo pramálo lidí, zřejmě nebyla zrovna sezóna. Tím líp, si říkám. Ale ono i málo lidí stačí, aby mě stačili za jedinou noc vyděsit k smrti.


Přes den po hotelu poletovaly uklizečky, ale ne ty obyčejné, Ruské! A otravné. Samozřejmě nerozuměly ani slovo.
Takže když jsem se jim snažila vysvětlit, že nic nepotřebujeme, snažily se nám velice aktivně dobývat do pokoje s čistým prostěradlem.
Osazenstvo Hotelu nikterak zajímavé nebylo, snad jen rybka v akvárku na recepci, která se tvářila, že každou chvíli chcípne.

Po setmění byl hotel snad ještě prázdnější a tišší. Jelikož se nacházel za městem, z venku se ozývalo jen hučení potoka a občas smích z venkovní vířivky. Mamča šla spát "se slepicema", takže jsem ponocovala na pokoji sama, vyzbrojena románem. Bylo už něco po jedenácté, všude hrobové ticho když v tom....se někdo snažil otevřít dveře! Ani to, že bylo zamknuto nezvaného narušitele neodradilo a dobýval se k nám dál! 

Hrůza. Panika. A paranoia. 
Samozřejmě, už mě našli a jdou mě unést!
Kdo? To já sakra nevím, ale jsou tady a dobývají se nám do pokoje!
Maminka poklidně spí dál.
Ještě, že jsem zamkla!  
Maminka si pochrupuje.
Co když je to ruská uklizečka, která jde po orgánech!
Hrůza. Panika. 
Co mám sakra dělat.... zavolám muži, ať pošle komando. Hned! 

Nakonec se dobyvatel odporoučel, bylo slyšet jak se dobývá do vedlejších dveří (WTF? :D ), komando nedorazilo a maminka s klidem spala až do rána. Já jsem samozřejmě oka nezamhouřila a při snídani byl každý podezřelý.

A tak jsem místo odpočinku v lázních, každou noc zamykala i balkon.

A jaké zážitky jste si z lázní přivezli vy?

pondělí 31. prosince 2012

Kočičí videa

Ty nejlepší z nejlepších. 

Zpomalené záběry létajících superkoťátek.


Kdo nezná Simonova kocoura, dělá velkou chybu, protože syndrom Simonova kocoura má snad každá kočka! 




středa 26. září 2012

Naši muži

Aneb: ,,Ale tatínku, maminka mi ještě před koupáním sundává bačkůrky.”


Mužská logika je v některých případech velmi podobná.
 Pošlete je do obchodu pro čaj s mangem, přinesou Vám čaj s broskví, protože ten si kupujete nejčastěji. Když v lednici nenajdou máslo, obviní Vás, že jste ho zapomněla koupit. Máslo  je samozřejmě na svém místě v ledničce. Ukradnou Vám váš drahý kondicionér a patlají si ho po těle a ještě Vám oznámí, že ten Váš blbinec nějak málo pění. Podezřívají Vaše nová kamna, že jsou na heslo a tak podobně.
Prostě naši muži. Milujeme je, ale občas máme sto chutí je zaškrtit.

Našla jsem několik perliček ze života neznámých žen, kterým jejich muži značně zpestřují život. Aneb historky, které by se vymyslet prostě nedaly. Hezkou zábavu! 

P.S.: Muži, berte to s nadhledem! ;-) 


*Měla k nám včera nečekaně přijít návštěva, v ledničce vymeteno, a tak jsem poslala svého muže do Tesca nakoupit. Povídám: "Drahý, v kuchyni máš lísteček, co máš koupit." a šla jsem si po svém. Sedl do auta,odjel a za 15 minut telefon: "Prosím tě, jak mám koupit 250 gramů hladké mouky?" Místo lístku s nákupem velkým jako kráva mi sebral recept na buchtu, který jsem měla položený u počítače a jel podle toho nakupovat!

* Můj syn byl na podzim se svým tátou na víkendu v horách. Přijeli a já se ptám, co to má syn na sobě? Tatínek, že prý jsem mu asi koupila nový tepláky, ne? Synek běhal celý víkend venku v pyžamových kalhotách.V čem spal, to netuším.


*Já jsem nedávno mého drahého nachytala, jak utírá prach na televizi svýma ponožkama. Na můj zděšený výkřik reagoval slovy: "No co, stejně se budou prát!"


*Můj muž miluje ty sladké čokoládové kokosové tyčinky, oplatky,banánky v čokoládě atd. Při nákupu v Kauflandu ukládáme všechno do tašek páté přes deváté a doma to vyklopíme a uklízíme, kam patří. Manžel iniciativní jal se vybalovat nákup a své zamilované tyčinky si odnesl do svého šuplíku. Jenže se mu k těm dobrotám přimíchala i jedna malá náhradní kostka do WC, co se dává do obalu a zavěsí v záchodové míse. Večer u televize slyším jako vždy typické rozbalování a šustění, křupnutí, cucání a najednou vyskočil z pohovky, rozsvítil a zařval: "Fuj,co to dělají za hnůj, zase nějaká inovace...". No zkrátka, mlsný jak pes a už neví, co by sežral.


*Uvařila jsem hrachovou polévku, dojedli jsme jí a já jsem napustila vodu do hrnce, aby se odmočil. Druhý den jsem přišla z práce později než manžel a ptala jsem se, jestli má hlad. Odpověděl, že dojedl tu polívku.......


*Manžel jel na služebku do Francie. Ptal se mě, co bych chtěla přivézt jako dárek. A protože si radši oblečení, parfémy a šminky kupuju sama, tak povídám: "Třeba nějakou masku na obličej." Ráno před odjezdem mě budí:"Prosím tě, jaký máš číslo obličeje???"


*Včera jsem koupila chlebové placky Pita. Dala jsem je do zásobníku na chleba a když můj muž opět prolézal kde co, aby něco zbaštil, přišel za mnou s těmi plackami a ptá se: "Je tohle k jídlu?" No a já, právě v dobré náladě mu říkám: "Ne, to je nový toaletní papír." A on odpověděl: "Tak proč to je mezi chlebem?"


*Muž jel výjimečně do práce autem. Stál u semaforu, tak chtěl využít čas tak, že si koupí noviny. Rychle vystoupil z auta, šel ke stánku s novinama a najednou vidí, jak kolem jede tramvaj, kterou běžně jezdí. Tak se za ní rozběhl a dojel s ní do práce... Když šel z práce, vzpomněl si, že jel autem a auto nikde! Tak volal na policii, že mu ukradli auto...a policajti říkali: "Tak to jste byl vy, kdo nechal to auto na křižovatce???"


*Můj muž jen tak mimochodem povídá: "Já jsem ani nevěděl, že máme pračku se sušičkou!" Já na to: "No to teda nemáme." On: "No to je divný, já jsem vypral prádlo a když jsem ho vyndal, tak bylo suchý! No ale stejně jsem ho pověsil na balkon, aby doschlo!!!" Ano, prádlo bylo suché, protože nepustil vodu! Pračka tudíž neprala, on vyndal ty svý smradlavý a špinavý fusekle a ještě je pověsil na balkon!

*Když jednou můj bývalý vstával do práce dřív než já a hledal jelení lůj, nechtěl mě budit. Chyba. Našel můj korektor na obličej, který je v tubě připomínající rtěnku. Samozřejmě odešel do práce s úplně béžovou pusou. 


Zdroj: Z větší části Facebook, z menší části z mého soudku

čtvrtek 14. června 2012

Copak monogamie už není IN?


Co je horší, nevěrný muž, či nevěrná žena? Proč jsou muži a ženy nevěrní? Jak se vypořádat s nevěrou? Je nevěra tabu, nebo často probírané téma? Existuje několik druhů nevěry? A dalších 1000 otázek mě napadají z fleku. Jsem si jistá, že bychom jich dali společně dohromady nezměrné množství. Ale upřímně, chceme slyšet na všechny otázky, odpovědi?

HISTORIE

Už ve starověku se nevěra netrpěla. A ve středověku znamenala nevěra ukamenování. A co je zajímavé? Většinou to byly ženy, kterým nevěra tolerována nebyla. Záleželo na mužově společenském postavení. Ale na ženském nikoliv. Že jste si vzpomněli na Islám?

S nástupem křesťanství se nevěra považovala pouze už jako těžký hřích, ale nebyl to důvod opravňující k rozvodu. Ovšem do té doby byla známa pouze nevěra ženská (s trestem smrti či zmrzačení), křesťanství přišlo s trestáním i za nevěru mužskou. Trestem pro ně měla nejčastěji býti tzv. Ulička hanby, kde se mohli ze svých hříchů vykoupit.

Od novověku byl sex oficiálně tolerován pouze v manželství, ovšem až do 17. Století byla prostituce společností tolerována. Od 19.století vliv církve slábl a o sexualitu se začal zajímat Z.Freud či Kinsey a docházelo k liberalizaci. Pak přišla ženská emancipace. Nevěra se od tohoto období stává stále tolerovanějším jevem, ale například v USA je věrnost zakotvena v právu, včetně postihů za její nedodržení. V Evropě si maximálně můžete sepsat předmanželskou smlouvu.


Mohla bych se tu nadále rozepisovat, která slavná osobnost nasadila svému protějšku parohy, či propočty a průzkumy, ale na to vám stačí pár minut na googlu.
Já bych se ale raději rozepsala o nezávislém pozorováním názorů na nevěru z mého okolí. Aneb opravdu jste si také mysleli, že se Vaši nejbližší staví k nevěře tak negativně, jako to vypadá?





POSTŘEHY

V poslední době, když jsem se vyskytovala mezi staršími, než jsem já sama, až překvapivě často jsem slýchala věty stejného vzorce, jiného podání: ,,Opustil manželku a našel si mladší“. Uff. Vážně se chci vdávat?
Ale ani ženy v tomhle nezůstávaly pozadu. Jen s tím rozdílem, že se k manželovi postupně vracely a pak znovu odcházely. Opravdu se v manželství tolik lidí začne tak nudit, že nemají nic jiného na práci, než hledání milence/ky? Nebo spíše nemají odvahu přiznat se tomu stejnému člověku, jemuž kdysi před bohem odpřísahali věrnost? Na tohle já bohužel nic více, než že je to hnusné a nezodpovědné vůči tomu druhému, říci nemohu. Ale jednou, ve výlivu upřímnosti  od jedné mé známé, se mi dostalo odpovědi. Bylo to něco ve smyslu: ,,Já už s ním sem tak dlouho, že bych ho už nedokázala opustit. Ať by byla nevěra z jakékoliv strany.“ Další odpověď od jiné ženy byla, že děti všechno změní. Inu,ale i čas vše mění, že?


TYPY NEVĚR

Když jsem svým známým pokládala otázku, jakou nevěru by nikdy neodpustili, většinou to byla ta „duševní“. Aneb když se člověk zamiluje do jiného. Lze snad milovat více lidí najednou? Nevím, nemám potřebu to zkoušet. 
Ovšem pro mě je toto jediná nevěra, kdy se člověk  ačkoliv to neplánuje, zamiluje do jiné osoby, kterou jsem schopna pochopit a odpustit, pokud ji druhá strana přizná včas. A tím myslím, před fyzickou nevěrou a v rané fázi zamilovanosti. Protože každý člověk přece pozná, že se zamiloval, ne?
 Pokud to člověk hraje na obě strany dlouho, ať už proto, že mu to tak vyhovuje nebo z toho má nějaký prospěch, jsou následky o to horší. Takový člověk si zřejmě neuvědomuje, jak moc ponižuje toho druhého a jak mu nevědomky ubližuje. Copak takový člověk může mít nějaké svědomí? 
  Ano, někteří lidé si teď jistě řeknou, no tak, přece nikoho nezabil/a, ale po tolika sebevraždách nebo vraždách o kterých se psalo v černých kronikách, by snad každému mělo být jasné, čeho všeho jsou lidé schopni ve jménu lásky. A teď si představte, co to asi s člověkem udělá, když se dozví, že jeho milovaný/á, lásku dává někomu jinému. Ano, au. Tohle bolí.

Ale zkusme se na to podívat z té druhé stránky... A nebo raději ne. Ukamenována být nechci, děkuji pěkně. 

Vy byste byli schopni toto odpustit? Nebo by vám to rozervalo srdce na kousky?


A co vlastně ta „fyzická“ nevěra? To jsou lidé více ochotní skousnout, že jejich drahá polovička má sex s někým jiným? Mně osobně je tato představa až nechutná.  A co pohlavní choroby?  Dělit se o někoho s někým jiným? Je pravdou, že lidé jsou od přírody polygamní, ale to není žádnou omluvou pro to, zradit důvěru druhého. Už ve vztahu se automaticky počítá s tím, že nevěra je tabu. Jenže spoustu mužů je jiného názoru. Až děsivé množství mužů považuje občasný sex s jinou ženou za normální, ba nutný. Vážně mají ženy, které jsou tak špatné v posteli?

Ale když už jsme u té typologie nevěr, můžeme fyzickou nevěru dále rozdělit na „úlet“ a „poměr“.  Většina lidí je liberálnější a tolerantnější vůči „úletu na jednu noc“, avšak na poměr se snad každý díváme stejně, tedy jako na něco neodpustitelného. Upřímně mě vždy zajímalo, jaký typ člověka je schopný něco takového odpustit.  Buďto jen někdo, kdo žije v dlouholetém manželství, které neklape,  nebo člověk s velkým sebezapřením. Nebo Vás napadá ještě něco dalšího?

Sex s prostitutkou. Počítá se to jako nevěra, či je to pouhý obchod? Pokud muž opakovaně platí za sexuální služby bez udaného důvodu, je něco špatně. Ale když mu jednou zaplatí kamarádi prostitutku, dá se to počítat jako nevěra?

ZAJÍMAVOSTI

Paranoidní a podezřívaví lidé jsou schopní opravdu zvláštních věcí. A že se extrémů zrovna nebojí. Tady je pár příkladů.

  • Článek z novinky.cz : Polská zubařka vytrhala svému ex všechny zuby, za to, že jí dal kopačky. Ano hádáte správně, milý mládenec si našel jinou. 
     
  • Nevěra se zdá býti i výdělečná. Můžete si nechat udělat forenzní, detektivní či orientační test na přítomnost cizích mužských či ženských buněk z Vašeho vzorku. (oblečení, ložního prádla,…)  Objednat se můžete online a ceny se pohybují od 4 000Kč do 15 000Kč.    
  • Trest smrti podle islámského práva šaría hrozí v  Iránu za vraždu, znásilnění, ozbrojené přepadení, obchod s drogami i za nevěru a urážku islámu. Ovšem dočetli jste se někdy někde, že za nevěru odsoudili muže?
     
  • Článek z novinky.cz: Muž, který zavraždil nevěrnou manželku, dostal nižší trest. Loni v květnu ubodal svou manželku, kvůli nevěře. Nyní dostal 47letý muž v Olomouci z původních 18let, jen 15,5 let.
     
  • Článek z novinky cz. : Hrdý Říman se v 99letech rozvádí. Odhalil své ženě aférku ze 40.let 20.století. Hrabat se ve starých papírech může být občas překvapující, že?
     
  • Na internetu seženete spoustu manuálů, jak nevěru ututlat, zatajit, nebo jak se z ní vykroutit. No, na to nemám co říci.
     
  • Islám umožňuje pouze polygynii, což znamená, že muž může mít více manželek, nikoliv naopak.

ZÁVĚR

Závěrem bych snad dodala odpověď na otázku, zda je horší mužská či ženská nevěra. Odpověď se Vám nebude líbit a neplatí to pokaždé, ale horší je ženská nevěra. Proč? Zkuste si nejprve odpovědět na otázku, proč zahýbají muži a proč ženy? Většinou odpovědi zní asi nějak takto. Muži protože vyhledávají adrenalin, „loví“ a zkouší nové věci,které jejich partnerka odmítá; ženy z nedostatku pozornosti, lásky nebo kvalitního sexu. A co ženy nejvíce dráždí a co nedokáží pochopit? Že muži se dokáží klidně s někým vyspat bez jakéhokoliv citu, aniž by je to jakkoliv poznamenalo, kdežto žena musí jakýmsi způsobem muže, se kterým spí, přijmout. Takže pro ženu je mnohem snazší se do člověka, se kterým spí, zamilovat.


P.S. Hezký červen mějte a nepodvádějte! 




čtvrtek 5. ledna 2012

,,Slečno, vy trpíte samomluvou?" ,,Ne, já mluvím se psem!"

Aneb jak poznáte pejskaře od blázna..

V moderní společnosti poznáte pravého pejskaře bez problémů. Do práce chodí rozcuchaný, protože ráno musel se psem na procházku a tak se nestihl učesat, v průběhu dne se snažíte z jeho oblečení sesbírávat psí chlupy – beznadějně, z kapsy mu čas od času vypadávají piškoty nebo granule a když mluví o svém psu, přemýšlíte, o jakém dítěti to mluví.

Já,  jelikož jsem se mezi psy narodila, vím, že pejskaři jsou tak trochu blázni.  Ale s duševní chorobou to nemá nic společného.  :) 

,,Nikdo neocení genialitu vašich slov více, než váš pes.“  - Christopher Morley

Pokud máte dítě a psa v jednom bytě:

Pokud je dítě k nenalezení – Než budete volat ve vší hysterii na policii, podívejte se pod stůl, nebo na místo, kde lehává pes. S největší pravděpodobností tam naleznete i dítě.

Granule – Jsou pro děti obzvláště lákavé a neškodné. Jen si dávejte pozor, aby měl váš pes večer co žrát.

Odčervovací prášky – Kam jste je dali? Většinou na to nejnepravděpodobnější místo. Takže prohledejte skleničky,  lékárničku a dětský žaludek. 

Hračky pro psa – Jsou sice odolné, ale ne vůči dětem.

Pokud máte psa a kočku v jednom bytě:

Vánoční stromeček – Vážně máte takovou odvahu?

Pokud je pes k nenalezení – Zkontrolujte kočičí misku, kočičí pelech, kočičí WC. Pokud nebude ani na jednom místě, nejspíše Vaše kočka psa šikanovala a ten se schoval pod Vaší postel.

Pokud je kočka k nenalezení – Jděte po sluchu. Uslyšíte mručení, syčení a další výhružné neidentifikovatelné zvuky.

Koupání – Nikdy nekoupejte kočku před zraky psa! Do smrti Vám to neodpustí!

Vaše postel – Je otázkou rychlosti a prozíravosti, které zvíře se Vám tam nacpe rychleji. 

Pokud máte více psů v jednom bytě:

Úklid – Minimálně 5x denně a naprosto bezúčelně.

Postel – Pořiďte si letiště, jinak spíte na zemi.

Rozmístění psů v bytě – Samozřejmě na těch místech, kde se o ně v noci přerazíte.  Pak taky postel, gauč, …

Vaření – Psi jsou Vaši dvorní ochutnavači, Vaše společnost při jídle a Vaše myčka v jednom. Vy nepřestáváte jíst, když naleznete už pátý psí chlup v jídle, ale zkoumáte, kterému psu patří.

Sledování televize – Sledujete převážně Animal Planet,  pořad Chcete mě a filmy se psy. Rozjařeně Vašim psům ukazujete, že ten pes v televizi je taky rozmazlenec . Vaši psi spí.


Jak poznáte, že jste opravdový pejskař:

Typické příznaky jsou mluvení se psem, utrácení za předražené zdravé pamlsky, nad kterými Váš pes stejně ohrne nos, nazývání Vašeho psa 20ti různými jmény (kdežto většina z nich postrádá význam), na facebooku vytvoříte profil Vašeho psa a denně ho aktualizujete, vlastníte deset propisek, z toho pět Eukanuby a zbylých pět Pro Planu, na klíčích Vám visí přívěšek Hill’s, při slově Pedigree se Vám zježí všechny vlasy, při výbírání potencionální/ho partnera/ky je Vaše první otázka zda má psa,  za přátele si vybíráte lidi se psy, ve vašem domě neexistuje místo, kam by pes nesměl, chodíte jako jediný idiot ven i za deště, protože Vašim psům přece neodepřete dlouhou procházku, máte samostatné album fotek psů, nepříjde Vám nechutné rozdělit se s Vaším psem o zmrzlinu, když vybíráte auto Váš hlavní  požadavek je velký kufr a v obchodních centrech s 350ti obchody navštívíte 3, z toho nejvíce času strávíte ve zverimexu, protože tam na Váše chlupaté oblečení divně nezírají. 

Jak poznají ostatní, že mají čest s pejskařem:

Do práce přijde s vodítkem, zásadně pije jen ze svého hrnečku Pro Plan, v peněžence má fotky svých psů místo dětí, ví o všech z práce kdo má psa, jaké je to plemeno a jak se jmenuje, z kabelky nebo brašny jí/mu čas od času vypadne gumová psí hračka, nad obrázky štěňat začne mluvit neidentifikovatelným jazykem obsahujíc slova „ňuňu“ a „ježunky“, když ráno nestíhá přijde do práce v zablácených teniskách, pokud Vás někam veze autem , chlupy ze sebe sundaváte ještě týden, pošle Vám PF s jeho psy, v kině zničehonic zařve ,,Hele borderka!“ (kupříkladu) když se na scéně mihne černobílý pes a ráno ho zdravíte otázkou ,,Jak se mají psi?“. 


„Spatřil jsem v psích očích prchavý výraz pobaveného pohrdání a jsem přesvědčen, že psi si v podstatě myslí, že lidé jsou blázni.“  - John Steinbeck


P.S.: Musím Vám prozradit, že zatímco jsem psala, celou dobu mi za zády na posteli chrápala jedna z mých dog....ehm totiž borderek. Vážně může soupeřit s mým otcem. Tak hezký leden mějte!